Ač pozdě, rád bych zavzpomínal na Vláďu Borka.Hodně bylo již řečeno i napsáno. Výborný kamarád.To on mě přivedl k vodnímu pólu, s ním jsem si i před svým přestupem do VŠ jednu sezónu zahrál druhou ligu.Přezdívka Báža mi zůstala dodnes. Tehdy jsem si zahrál s jeho bráchou Gumou,Čudelem mladším, starším, Bonžou, Řízkem a dalšími, omluva jestli si nevzpomenu na všechny. Celé roky jsem hradecké pólo sledoval a fandil mu.Mnohokrát jsem se chodil dívat na jejich zápasy na Štříbrňáku už v době, kdy se do Hradce vrátil i Pepa Sadil.Byly sezóny, kdy měl Hradec na to hrát 1.ligu.Bohužel fotografie nového bazénu stále visela na nástěnce starého bazénu.
Léta plynula a skončila i moje éra ve VŠ Praha.
O to větší bylo moje překvapení, když mě Vláďa Bořek oslovil v roce 1992, zda bych nechtěl hrát za Hradec v novém bazénu tehdy II.ligu. Kondičně jsem už na to neměl, ale když mě přemluvil
i můj letitý kamarád a spoluhráč z VŠ Praha, brankář Jirka Hrabovský kývnul jsem.A tak jsem se vrátil do vysněného nového bazénu a světe div se, postoupili jsme do I.ligy.Hral jsem tehdy s mladíky, budoucími oporami pozdějších úspěchů hradeckého vodního póla.
Dával jsem hodně gólů, ale užil jsem si se starými hradeckymi matadory, jak mě tepali,když jsem něco zkazil.
Od té doby se Hradec už v I.lize zabydlel.
Tímto příspěvkem jsem chtěl Vlaďovi dodatečně poděkovat za to co pro mě udělal a já měl zase báječný pocit,že jsem Hradci vrátil, to co do mě investoval.
Se jménem Borek zůstane navždy hradecké vodní pólo spojené.Zůstane ve vzpomínkách mnoha generací hradeckých vodních polistů.

Vladimír Neuman